Očkování na covid – nejčastější argumenty PRO a PROTI

V předešlých článcích jsem naznačila, že téma očkování v době covidu nabylo zvláštního významu, neboť do velké míry překročilo otázku medicínskou a „přelilo se“ do otázky politické. Lze konstatovat, že očkování na covid bylo propagováno v rámci ideologie tzv. covidismu¹, kdy docházelo ze strany „mocných“² k manipulaci společnosti za účelem dosažení vlastních cílů.

Co všechno do těchto cílů spadalo, si netroufám odhadovat, faktem ale je, že určité – zejména farmaceutické – firmy dosáhly v době covidu obrovských zisků (klíčový je v této otázce fakt, proč a jak covid vlastně vznikl, což se zatím nepodařilo zjistit – jedni konstatují přirozený původ covidu, druzí jsou toho názoru, že covid byl vytvořen uměle a měl sloužit např. jako biologická zbraň³).

Mnoho lidí tuto manipulaci postupně prohlédlo a odmítlo očkování (a další „proticovidová opatření“) už z principu – nechtěli podporovat danou ideologii. Uvědomění si této manipulace vychází dle mého názoru i ze skutečnosti, že některé argumenty v rovině medicínské (zejména těch, co spolupracovali s vládou) pozbyly relevantnosti a naopak jiné relevantní argumenty nebyly ze strany „mocných“ brány na zřetel. Dokonce často haněli ty, kteří si dovolili o jejich rozhodnutích a chování pochybovat a kteří upozorňovali na „druhou stranu mince“ celé problematiky.⁴

Konkrétní příklad: Přestože řada lidí podala žádost k soudu ohledně odškodnění za vážné nežádoucí účinky po vakcíně na covid, dodnes nebyl nikdo odškodněn.⁵ „Mocní“ tyto případy „zametají pod koberec“ nejčastěji s argumentem, že „nelze prokázat příčinnou souvislost mezi podáním vakcíny a objevivšími se zdravotními problémy“, i u zcela věrohodných případů. V zákoně se sice zmiňuje garance za očkování, nicméně prokazování příčinné souvislosti není jasné. ⁶ Politici tak činí s nejvyšší pravděpodobností proto, že kdyby přiznali chybu, museli by poškozeným vyplatit velkou sumu peněz. Tímto zapíráním však nadobro ztratí důvěru mnoha občanů.

V této pasáži se alespoň částečně vracím k otázce očkování na covid z hlediska medicíny a hodnotím relevantnost velmi častých argumentů obou stran. Má tvrzení se opírají o závěry mnohých studií (i těch, které byly „mocnými“ a mainstreamem zamlčovány), o názory některých lékařů (i těch, kterým se v mainstreamu nedostávalo mnoho prostoru) a v neposlední řadě o vlastní zkušenosti a zkušenosti mého okolí. Dodávám však, že nezabředávám příliš do hloubky medicínských procesů, neboť k tomu nemám příslušné vzdělání. Cílem článku je pouze stručně seznámit se závěry odlišnými od proklamovaných a dát podnět k diskuzi.

NEJČASTĚJŠÍ ARGUMENTY PRO OČKOVÁNÍ PROTI COVIDU

1. Kdo se naočkuje, nemůže se nakazit covidem.⁷ – vyvráceno

Toto byl jeden z prvních argumentů, který měl lidi motivovat k očkování. Už velmi záhy jsme však mohli zjistit, že to není pravda. I u jiných onemocnění se člověk může nakazit i přes očkování⁸, proč by tomu mělo být jinak v případě covidu, a to tím spíš, že šlo o vakcínu nevyzkoušenou? Mnoho lidí se nakazilo covidem opakovaně bez ohledu na očkování.

Např. v jedné studii byla sledována účinnost vakcíny vzhledem k opakovanému nakažení se covidem u očkovaných a neočkovaných dětí, přičemž bylo zjištěno, že ty očkované se znovu nakazily covidem po kratší době než ty neočkované.⁹

2. Očkování zabraňuje těžkému průběhu covidu. – jak u koho

Po zjištění, že se covidem může nakazit i člověk očkovaný, se nás „mocní“ snažili přesvědčit, že se očkování stále vyplatí, protože vakcína zabrání těžkému průběhu covidu. Faktem ale je, že mnoho lidí mělo i přes očkování těžký průběh nemoci a končilo v nemocnicích. Týkalo se to zejména starších či obézních lidí, lidí s komorbiditami, zkrátka lidí, kteří byli označeni pojmem „riziková skupina“.¹⁰

A u těch „rizikových“ očkovaných, co měli lehčí průběh covidu, lze už těžko zpětně posoudit, jestli jim pomohla vakcína, nebo by měli mírnější průběh i bez vakcíny díky své silné imunitě. Nějaké statistiky, které by mohly něco naznačit, jsou sice k dispozici, ale jejich interpretace často není správná. Navíc nelze vyloučit možnost, že statistická čísla byla ve větší či menší míře nepřesná.

/Takový případ chybně interpretované statistiky lze uvést, když některá mainstreamová média uveřejňovala nárůst počtu lidí v nemocnicích nakažených covidem, který často vykreslovala jako katastrofu (např. titulek Koronavirus sílí už dva měsíce, prudce přibývá hospitalizovaných lidí¹¹), nicméně už nedodávala, že někteří z nich přišli do nemocnice z důvodu mnohem vážnějších zdravotních komplikací a covid se u nich zjistil jen náhodou.¹² Do těchto statistik byli také zahrnováni ti, kteří byli již vyléčeni, ale museli dle nařízení v nemocnici ještě zůstat.¹³ Z těchto zdrojů dále nebylo jasné, co předcházelo tomu, že člověk skončil s covidem v nemocnici – někteří totiž mají zkušenost s tím, že byla zanedbána tzv. přednemocniční péče.¹⁴

Nedostačující přednemocniční péče spočívala v tom, že někteří praktičtí lékaři ordinovali ze strachu z nákazy covidem pouze „přes telefon“, pacienta si řádně neprohlédli, a tím dostatečně nevyhodnotili jeho zdravotní stav.¹⁵

Otázkou tedy je, jestli nebyly tyto relevantní proměnné zahrnuty do interpretace dat kvůli nedostatečné odborné způsobilosti autora článku, nebo nebyly zahrnuty vědomě s cílem manipulovat společnost./

Léčba covidu jinými prostředky: podkapitola

Zkoušely se různé léky, u kterých vznikl předpoklad, že by mohly působit pozitivně proti covidu-19, jenže téměř každý z nich vyvolával kontroverze – zatímco někteří odborníci měli s danými léky pozitivní zkušenost, jiní deklarovali neefektivnost léků proti covidu, či dokonce vedlejší účinky. Jedná se zejména o ivermektin, hydroxychlorochin, remdesivir, isoprinosine či kortikoid dexametazón.

Ivermektin je lék proti parazitům, který se používá přes 40 let. Je levný a snadno dostupný. V některých zemích (např. na Slovensku) se při léčbě covidu používá, v ČR nikoliv.

Hlavní farmaceutické orgány (WHO, FDA, EMA, SÚKL) zpočátku ivermektin při léčbě covidu nedoporučovaly z důvodu nedostatečných dat.¹⁶ Následovaly studie, ve kterých autoři vyvraceli funkčnost ivermektinu jako léku proti covidu, někteří konstatovali mírné nežádoucí účinky (např. průjem, zvracení, nevolnost, ospalost), při předávkování pak vážné vedlejší účinky (jako záchvaty, poškození jater, či koma).¹⁷

Někteří lékaři však měli s ivermektinem pozitivní zkušenosti a zastávali názor, že by se ivermektin – byť jeho účinnost není stoprocentní – měl uvést do širší praxe, kdy se rozhoduje o životech lidí v nemocnicích.¹⁸

Daleko hůře dopadly výsledky léku hydroxychlorochinu, jehož účinky při léčbě covidu byly sledovány ve více jak 60 studiích. Autoři studií se shodují, že léčba hydroxychlorochinem je naopak spojená s vyšší úmrtností na covid.¹⁹

Velmi diskutovaný byl také lék remdesivir, jehož užívání při léčbě covidu částečně prosadil (prostřednictvím špatně provedených studií) jeho vynálezce Dr. Fauci. Původně měl sloužit pro léčbu nakažených krvácivou horečkou ebola v Kongu, epidemii se však podařilo zastavit a testy léku byly přerušeny. Tento přípravek byl však v několika studiích (např. v čínské studii a v rozsáhlé studii WHO) označen nejen za neúčinný, ale dokonce toxický, což mělo u mnoha pacientů za následek selhání ledvin, septické šoky, hypotenzi a vyšší úmrtnost v zemích, kde se hojně užíval.²⁰  

Dalším zvažovaným lékem byl isoprinosine, což je lék proti virovým onemocněním. Funguje jako stimulátor imunitního systému.

U nás ho propagoval především pan profesor Jiří Beran, v některých zařízeních s ním měli rovněž pozitivní zkušenost.

Jiní lékaři však konstatovali neúčinnost léku proti covidu, další uvedli, že v nemocnicích končí často pacienti požívající právě tento lék (moje poznámka: ze znění textu však nelze vydedukovat, jestli tím chtěli naznačit, že těžký průběh covidu způsobil pacientům právě tento lék). Samotný výrobce nezahájil klinické studie tohoto léku proti covidu.²¹

Dodnes není k dispozici dostatek literatury sledující účinky isoprinosinu proti covidu. Většina dosud zjištěných vedlejších účinků není závažná, někteří odborníci upozorňovali jen na tzv. cytokinovou bouři, která vzniká v důsledku nadměrné aktivace imunitního systému, jejímž následkem může být orgánové selhání a smrt. Cytokinová bouře byla zjištěna u některých covidových pacientů.²²

Nejlepším lékem proti covidu se ukázal být kortikoid dexametazón. V raných studiích konstatovali snížení úmrtnosti až o třetinu u nejtěžších případů pacientů nakažených covidem, kteří už museli být napojeni na dýchací přístroj. Lék je zároveň levný a snadno dostupný. Naopak lidem s mírným průběhem nemoci se tento lék nedoporučuje.²³ 

Lze shrnout, že žádný lék není 100% bezpečný pro všechny. S každým lékem se pojí nežádoucí/vedlejší účinky²⁴, které by měly být dlouhodobě sledovány a řádně deklarovány. Tím se významně sníží riziko aplikace těchto léků nevhodným osobám, čímž se zároveň sníží riziko výskytu škodlivých účinků. Pacient by měl být svým praktickým lékařem důkladně obeznámen s daným rizikem, na základě čehož mu lékař tento medikament doporučí, či nikoliv.

Obecně platí, že přínosy léčby by měly být větší než jakékoliv riziko.²⁵ Ze zmíněných léků toto splňoval kortikoid dexametazón v případech těžkých průběhů covidu-19. Dle mého názoru však toto kritérium splňoval i ivermektin. Mohli jsme se dočíst, že v případě užití ivermektinu zaznamenali na mnoha místech úspěch, a pokud se objevovaly nežádoucí účinky, tak byly většinou mírné (nevolnost, průjem apod.). Ty závažnější se vyskytovaly zejména u předávkování (tak, jako by tomu bylo u každého léku). Lze se tedy ptát, proč nebylo užívání tohoto léku schváleno aspoň pro závažné případy? Co se týče léku isoprinosinu, tak u něj sice byly dosud zjištěny převážně mírné nežádoucí účinky (krom zmíněné cytokinové bouře), nicméně v případě covidu by bylo potřeba provést další studie o jeho ne/účinnosti.²⁶

Zarážející na tom celém je však skutečnost, že v případě vakcíny na covid-19 byla výše zmíněná kritéria pro uznání léků na covid téměř bez zájmu. Jak je možné, že vakcína byla rychle schválena pro léčbu covidu, i když byl nedostatek dat o její ne/účinnosti? Jak je možné, že vakcína byla vnucována celé společnosti, i když nebyly dostatečně známy její nežádoucí účinky? Jak je možné, že vakcína byla vnucována i mladé a zdravé populaci (alarmující je, že i dětem), u nichž přínosy vakcíny zcela jistě nepřevážily riziko případných nežádoucích účinků²⁷? Jak je možné, že se většina mainstreamových médií dostatečně nevěnovala otázce nežádoucích účinků po vakcíně na covid a nešířila tyto poznatky dál? Jak je možné, že tyto nežádoucí účinky nebyly konzultovány s většinou praktických lékařů, na základě nichž by lékař medikament svému pacientovi doporučil, či nikoliv? Jak je možné, že vakcínu směli aplikovat i lidé v různých nezdravotnických zařízeních (např. v obchodních centrech), kteří viděli daného člověka poprvé a neznali jeho celkový zdravotní stav? Má toto chování v historii obdoby?

Mladá generace – těžký průběh covidu vs. nežádoucí účinky po vakcíně: podkapitola

Co se týče mladé a zdravé generace, tak už ze začátku se ozvalo několik hlasů z řad lékařů, kteří zastávali názor, že děti a mladí lidé očkování nepotřebují, protože mají v drtivé většině lehký průběh covidu.

Je sice pravda, že se i v rámci této populace objevili jedinci, kteří měli horší průběh covidu či si nějakou dobu nesli následky po prodělaném covidu, ale tyto následky byly převážně mírnějšího charakteru (bolesti hlavy, únava, špatné spaní) a po několika týdnech odezněly.²⁸

Naopak riziko vážnějších nežádoucích účinků po podání vakcíny pro ně bylo vyšší, než by byl případný benefit. K takovému závěru došli autoři některých studií, např. v americké studii autoři vypočítali, že 22–30 tisíc naočkovaných mladých lidí sice zabrání 1 hospitalizaci, ale přinese 18–98 závažných nežádoucích účinků.²⁹

Jak jsem již zmínila výše, tak téma nežádoucích účinků je ze strany „mocných“ i většinou mainstreamových médií upozaďováno, či dokonce zamlčováno. Přitom je to jedno z nejdůležitějších témat v „covidové problematice“. Nežádoucí účinky (dále NÚ) by měly být dlouhodobě sledovány a řádně zaznamenávány. Každý pacient by měl být o riziku NÚ zpraven (nejen prostřednictvím zmíněných médií, ale také svých lékařů) a teprve na základě celistvých informací se sám rozhodnout, zda očkování podstoupí. Takhle to v praxi ale bohužel nechodilo.

Pro alespoň velmi hrubou představu o tom, o jak rozsáhlý problém se jedná, uvádím následující data:

1. V USA je v současnosti na covid plně očkovaných cca 230 milionů lidí, z toho tamější systém VAERS zaznamenal do roku 2022 cca 1,4* miliónů hlášení na podezření na nežádoucí účinky po vakcíně.³⁰
2. V České republice je v současnosti plně naočkováno přes 6,8 milionů lidí, přesný počet nahlášených podezření na nežádoucí účinky však není znám, neboť jej SÚKL přestal zveřejňovat. V roce 2022 to bylo přes 12 000.³¹

K těmto datům tři důležité poznámky:

1. Je třeba mít na paměti, že podezření na nežádoucí účinek nutně neznamená, že se skutečně jedná o nežádoucí účinek způsobený vakcínou. Až po důkladném posouzení se toto podezření buď potvrdí, či nikoliv. V jedné rané studii firmy Pfizer, kde autoři vyhodnocovali cca 42 000 nahlášených případů, jich cca 25 000 potvrdili.³²
2. Je také pravda, že se v mnoha případech nejedná o závažný zdravotní problém.
3. Na druhou stranu je třeba uvést opomíjenou, zato velmi důležitou informaci pro celý kontext, která „přebíjí“ výše zmíněné argumenty – i když se uvedená čísla podezření na NÚ oproti celkovému počtu naočkovaných zdají malá (navíc po odečtu těch nepotvrzených), tak lze předpokládat, že podezření na NÚ je mnohem více, na stránkách SÚKL se uvádí informace, že obecně je u NÚ léčiv podhlášenost 95 %, tedy že se hlásí pouze 5 % podezření na NÚ!³³ Tato informace odpovídá mé zkušenosti (i zkušenosti mého okolí), resp. slovy laika – známe někoho, komu se po vakcíně přitížilo, ale nikam to nehlásil.

Více ve světě diskutovaným závažným nežádoucím účinkem je myokarditida (a také perikarditida) zjištěná především u mladých mužů.³⁴ Dalšími vážnějšími nežádoucími účinky (uvedenými také v příbalovém letáku vakcíny Comirnaty³⁵) mohou být např. hypersenzitivita a anafylaxe (závažná systémová reakce, která se vyvíjí neočekávaně a může vést k úmrtí v důsledku obstrukce dýchacích cest nebo selhání krevního oběhu³⁶) či reakce spojené s úzkostí. U některých vakcín pak byla zaznamenána jako nežádoucí účinek trombóza (stav, kdy se uvnitř žíly nebo tepny vytvoří krevní sraženina a ta pak omezuje průtok krve³⁷). Jako další podezření na nežádoucí účinky po aplikaci vakcíny byly podle přehledu SÚKL hlášeny např. dušnost, bolest na hrudi, otoky, ochrnutí apod.³⁸

Na základě zmíněného se ztotožňuji s názorem, že riziko závažných nežádoucích účinků po aplikaci vakcíny je u mladé generace mnohem vyšší, než by byl její benefit. Že covid pro mladou generaci obecně nebyl riziko, potvrzují i statistická data v ČR, kdy v nemocnicích s covidem byl počet mladých lidí jen v řádu jednotek z celé republiky. Tomu odpovídá i vlastní zkušenost.

Neméně důležitý faktor, který hraje významnou roli v prožívání jakékoliv nemoci, je psychická stránka člověka. Je totiž nutné si uvědomit, že zdraví není pouze fyzické, ale i psychické. V případě covidu byl člověk permanentně zastrašován (místo uklidňován), což se mnohdy podepsalo i na fyzickém zdraví pacientů. V řadě studií výzkumníci vysledovali nárůst depresí, psychických problémů, či dokonce pokusů o sebevraždu za doby covidu, a to zejména u mladé generace. V jedné studii např. zjistili dramatické změny ve fyzické aktivitě, spánku a duševním zdraví u vysokoškolských studentů.³⁹ Dílčí shrnutí dopadů pandemie na duševní zdraví lidí poskytuje také např. psycholožka Mgr. Renata Jardin Kocourek.⁴⁰

3. Kdo se naočkuje, nemůže nakazit ostatní.⁴¹ – vyvráceno

Tento argument cílil zejména na emoce lidí a pracoval s narativem, že pokud se lidé neočkují kvůli sobě, tak by se měli očkovat, aby nenakazili své blízké, zejména v rizikové skupině. Ti, kteří to odmítli, byli považováni za „sobce“, v horším případě za „vrahy“.

Zanedlouho se však ukázalo, že ani tento argument není platný – i očkovaní lidé šíří covid. Nato nám bylo sděleno (na základě výsledků některých studií), že jej sice šíří, ale v menší míře než neočkovaní.⁴² To se snažila „nafouknout“ média, když zveřejňovala počet nakažených neočkovaných, kterých bylo dle nich několikanásobně víc než nakažených očkovaných.

V těchto mediálních statistikách však chyběla klíčová informace pro celý kontext, a to sice kolik z těchto testovaných bylo ne/očkovaných. Je totiž zcela zřejmé, že pokud se museli testovat (v určitém období) hlavně neočkovaní, aby mohli chodit do školy, zaměstnání či využívat většinu služeb, tak jich bylo podchyceno mnohem víc než očkovaných, kteří se testovat nemuseli.^{43 44}

Právě tato špatná interpretace dat měla za následek neoprávněnou diskriminaci neočkovaných lidí, kteří po dobu několika měsíců nesměli využívat většinu služeb (nebo pouze s potvrzením o prodělání covidu v posledním půl roce, testy už poté nebyly jako důkaz o bezinfekčnosti uznávány). Následně už nebyly uznávány ani protilátky. Naopak očkovaní byli považováni za bezinfekční a šířili covid dál.

Někteří dále poukazují na důležitý fakt, že mnozí (ať očkovaní, či neočkovaní), kteří prodělali covid, měli díky vysokým protilátkám dlouhodobou imunitu vůči znovunakažení a šíření dál. Naopak u očkovaných účinnost vakcíny zanedlouho výrazně poklesla.⁴⁵ Např. data z Izraele ukázala, že účinnost vakcíny proti přenosu covidu v době 2020/2021 klesla jen na 37 procent.⁴⁶

Zmíněné téma protilátek proti koronaviru bylo mezi odborníky velmi diskutováno. Jejich hladina byla u každého jedince individuální v závislosti zejména na množství virové nálože, která se do těla dostala. Odborníci se neshodli na tom, zda by se měly protilátky uznávat jako důkaz o bezinfekčnosti, popř. jaká hladina těchto protilátek poskytuje jedinci dlouhodobější ochranu.⁴⁷

Na této skutečnosti je zarážející, že vysoké protilátky jako důkaz o bezinfekčnosti uznávány (už poté) nebyly a byla uznávána jen vakcína. I účinnost vakcíny byla záležitostí individuální, virus navíc stále mutoval, ale očkovalo se dlouhou dobu na původní variantu viru, takže to nemělo takový efekt a její účinnost rychle klesala.⁴⁸ To, že covid stále mění varianty, nicméně vakcína se tak rychle upravovat nestíhá, je zároveň zápornou odpovědí na otázku, zda lze dosáhnout kolektivní imunity. ⁴⁹

Je také na místě zmínit skupinu „bezpříznakových jedinců“. Ti jsou dle některých údajů méně infekční, např. v jedné studii se uvádí, že bezpříznakoví jedinci mohou být méně infekční až o 42 % než příznakoví jedinci.⁵⁰

Obecně bývalo zvykem, že pokud byl člověk nemocný (resp. měl silnější příznaky, silný kašel, rýmu apod.), tak se léčil doma, ať už se jednalo o chřipku, angínu, či covid.

Důležitou otázkou také je, kde se lidé nejpravděpodobněji mohli nakazit. V různých zprávách jsme mohli slyšet o nějakých ohniscích (ve škole, v rodině, ale i v nemocnicích⁵¹), faktem ale je, že drtivá většina lidí nevěděla, kde se nakazila. Např. v ČR se do prosince 2020 covidem nakazilo přes 600 tisíc lidí, ale hygienici vysledovali původ nákazy jen u 41 tisíc lidí.⁵²

---

Nejen tyto argumenty vzal nakonec v úvahu Nejvyšší správní soud, když rozhodl, že diskriminace neočkovaných byla nezákonná.⁵³

4. Kdo se naočkuje, nezemře na covid.⁵⁴ – jak u koho

Krom tvrzení, že očkování chrání před těžkým průběhem onemocnění, se dále uvádělo, že chrání také před úmrtím z covidu. Do jaké míry však bylo toto tvrzení pravdivé, lze – dle mého názoru – už těžko zpětně posoudit, a to z následujících důvodů:

1) Podobně jako v případě těžkého průběhu lze těžko říct, jestli by mnozí, kteří byli na covid očkováni, jinak bez vakcíny umřeli, či nikoliv. Některé statistiky vypovídají ve prospěch očkování zvláště u rizikové skupiny, ale jak jsem výše vysvětlila, takové statistiky mohou být v určité míře zkreslené.

2) Mnoho lidí umřelo v souvislosti s covidem, ať už byli očkováni, či ne. Jednalo se v drtivé většině o staré, nemocné lidi, neboli o lidi z „rizikové skupiny“. Průměrný věk zemřelého byl 79 let.⁵⁵

V některých studiích se jako další důležitý faktor uvádí obezita. Např. v jedné globální studii zjistili, že úmrtnost na covid je cca desetkrát vyšší v zemích, kde většina (nad 50 %) dospělých trpí nadváhou. Obezita je druhým nejčastějším důvodem (první je stáří) úmrtí v souvislosti s covidem. V zemích, kde je méně než 40 % dospělých obézních, je úmrtnost v souvislosti s covidem nejnižší (cca 10 lidí na 100 000).⁵⁶

Tito lidé byli uváděni v „covidových statistikách“, lze však předpokládat, že u mnoha z nich to nebyl covid, který způsobil úmrtí.

3) Na druhé straně jsou tu lidé, kteří umřeli nikoliv v souvislosti s covidem, ale v důsledku vážných nežádoucích účinků po vakcíně. Osobně vím o několika takových případech, nicméně nejsou k dispozici žádné věrohodné statistiky.

Na tomto místě je třeba dodat následující:

a) V některých článcích (studiích) autoři upozorňují na skutečnost, že mnoho lidí mělo vážné zdravotní komplikace, či dokonce umřelo, když se jim nedostalo včasné lékařské pomoci, protože se celý svět soustředil na covid. Např. v jedné studii se píše, že osm z deseti pacientů s rakovinou uvedlo zpoždění v péči, šest z deseti vynechalo návštěvu lékaře a jeden ze šesti zmeškal operaci.⁵⁷

Jinde se uvádí, že v mnoha zemích byly urgentní příjmy sníženy asi o 50 %, protože se lidé vyhýbali návštěvám nemocnice, což nakonec vedlo k vyšší úmrtnosti z jiných příčin, jako je srdeční infarkt a mrtvice.⁵⁸

Informace o tom, zda a v jaké míře se toto odehrávalo i v České republice, bohužel nemám.

b) Jak jsem uvedla již výše, tak velkou roli v prožívání covidu hrála psychika. Ve velkém se tu šířil strach a panika, což mělo velmi negativní vliv na psychiku lidí a současně i jejich fyzickou kondici.

5. „Lidé se bojí jehly, na tabletku by šli…“

Na závěr uvádím tento za mě velmi úsměvný argument pro odlehčení. Nepopírám, že jsou lidé, kteří mají „strach z jehel“, ale myslím si, že kdyby si bývali mysleli, že je to pro ně životně důležité očkování, tak tento strach určitě překonají. Stejně tak jako ho překonali i u jiných očkování.

Závěrem…

Většina lidí má zkušenost s různými očkováními (např. proti tetanu, tuberkulóze či chřipce). Jednalo se vždy o témata čistě medicínská, kdy na prvním místě stálo zdraví občanů, vakcíny byly dlouhodobě testovány a případné vedlejší/nežádoucí účinky byly konzultovány s příslušnými orgány. Očkování bylo vždy soukromou záležitostí a zodpovědností jednotlivce.

Očkování proti covidu však nabylo zvláštního významu, kdy už nešlo tolik o otázku medicínskou, jako spíše politickou. Společnost byla zejména prostřednictvím mainstreamových médií masově manipulována a polarizována (na neočkované neboli „ty špatné“ a očkované neboli „ty dobré“), a to za účelem dosažení vlastních cílů (např. určité firmy měly obrovské zisky). Tato média se nedržela zásad o objektivnosti a nezaujatosti, uváděla pouze polopravdy a ty, kteří se snažili upozorňovat na druhou stranu mince, často hanila (např. pomocí nálepek „antivaxer“ či „dezinformátor“).

Cílem mého příspěvku bylo seznámit především s argumenty těch, kteří byli umlčováni či dehonestováni, a ukázat, že jejich argumenty byly pro celý kontext mnohdy relevantní.

Nejpalčivějším problémem v otázce očkování je téma nežádoucích účinků těchto vakcín, které postihly nemalý počet lidí. Zmíněná média, většina politiků a posléze i lékařů se však otázce NÚ téměř vůbec nevěnovaly, a naopak se mnohdy nezdráhaly dehonestovat každého, kdo si dovolil tyto vakcíny zpochybnit.

Vakcíny zároveň nebyly (zejména pro mladou a zdravou populaci) příliš efektivní, jejich účinnost velmi rychle klesala, což bylo způsobené mimo jiné tím, že se dlouhou dobu očkovalo na původní variantu viru, takže její výše zmíněné výhody (např. zabránění těžkému průběhu), kterými se tak často argumentovalo, byly ve velké míře limitovány.

Poučení do budoucna zní, že zvláště v krizových dobách je potřeba nenechat se ovládat svým strachem, uchovat si kritické myšlení, klást si otázky klíčové pro pochopení celé problematiky, dohledávat si informace i v jiných zdrojích. Jedině tak lze odolat takové manipulaci a dobrat se celé pravdy.

1. Pojem covidismus je ve slovníku Čeština 2.0 definován následovně: „ideologie zveličující nebezpečnost covidu-19 založená na vyvolávání strachu, manipulaci a požadující plošné a nepřiměřené omezování svobody občanů“. Pod definicí je uveden tento příklad:„Podmínka očkování proti covidu u zdravých mladých sportovců k účasti na trénincích a závodech není nic jiného než odstrašující covidismus.“
2. výraz „mocní“ zde používám jako zkratku pro větší čtivost textu, v celém znění znamená „jedinci disponující nějakou mocí (ekonomickou či politickou) a autoritou“ (Becker, 1973)
3. ČERMÁKOVÁ, Kristýna. Z konspirací do vládní studie. Jak se vyvíjely teorie o vzniku covidu-19. Online. In: Forbes. 2023. Dostupné z: https://forbes.cz/z-konspiraci-do-vladni-studie-jak-se-vyvijely-teorie-o-vzniku-covidu-19/. [cit. 2024-07-27].
4. O formě manipulace za doby covidu-19 pojednávám v samostatném článku.
5. GAVRINĚV, Vojtěch. Kdo má nárok na odškodnění za očkování proti covidu? Jen člověk na prahu smrti. Online. In: Seznam Zprávy. 2024. Dostupné z: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-kdo-ma-narok-na-odskodneni-za-ockovani-proti-covidu-jen-clovek-na-prahu-smrti-245622. [cit. 2024-04-01].
6. Odškodnění újmy po očkování proti onemocnění covid-19 v praxi. Online. In: Advokátní deník. 2022. Dostupné z: https://advokatnidenik.cz/2022/04/29/odskodneni-ujmy-po-ockovani-proti-onemocneni-covid-19-v-praxi/. [cit. 2024-05-05].
7. GAVENDA, Jaroslav a RAMBOUSKOVÁ, Michaela. Naočkovaný se nenakazí, ujišťoval Blatný. Odborníci kroutí hlavou. Online. In: Seznam Zprávy. 2021. Dostupné z: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/naockovany-se-nenakazi-ujistoval-blatny-odbornici-krouti-hlavou-147643. [cit. 2024-04-23].
8. Účinnost vakcín. Online. In: Evropský informační portál o očkování. Dostupné z: https://vaccination-info.europa.eu/cs/o-vakcinach/jak-funguji-vakciny/ucinnost-vakcin. [cit. 2024-04-20].
9. STIEBER, Zachary. Děti očkované vakcínou proti covidu-19 od firmy Pfizer se podle údajů CDC po pěti měsících nakazí častěji než neočkované. Online. In: The Epoch Times. 2022. Dostupné z: https://www.epochtimes.cz/2022/05/17/deti-ockovane-vakcinou-proti-covidu-19-od-firmy-pfizer-se-podle-udaju-cdc-po-peti-mesicich-nakazi-casteji-nez-neockovane/. [cit. 2024-04-01].
10. JADRNÁ, Anna. Covidem se můžete nakazit i přes očkování. Neohrozíte ale tolik sebe ani ostatní, popisuje Tachezy. Online. In: IROZHLAS. 2021. Dostupné z: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/koronavirus-cesko-v-cesku-aktualne-covid-19-ockovani-prvni-druha-davka_2107110500_ako. [cit. 2024-04-01].
11. Koronavirus sílí už dva měsíce, prudce přibývá hospitalizovaných lidí. Online. In: Seznam Zprávy. 2021. Dostupné z: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/koronavirus-sili-uz-dva-mesice-prudce-pribyva-hospitalizovanych-lidi-177619. [cit. 2024-10-04].
12. MENŠÍK, Jan. Statistiky nemocnic: Covidový pacient je i ten, koho přivezli kvůli zlomené noze. Online. In: Novinky.cz. 2022. Dostupné z: https://www.novinky.cz/clanek/domaci-statistiky-nemocnic-covidovy-pacient-je-i-ten-koho-privezli-kvuli-zlomene-noze-40385464. [cit. 2024-04-24].
13. Čtvrtina vyléčených z covidu neopustí nemocnici, zůstávají týdny i měsíce. Online. In: IDNES.cz. 2021. Dostupné z: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/koronavirus-covid-cesko-pacienti-nemocnice-pocet-vyleceni-epidemie-kapacity.A210205_183343_domaci_pmk. [cit. 2024-04-24].
14. KAJÍNEK, Milan. Prof. Beran: Přednemocniční péče by empirickou léčbou eliminovala tři základní komplikace covidu během prvního týdne nemoci. Online. In: The Epoch Times. Dostupné z: https://www.epochtimes.cz/2021/12/03/prof-beran-prednemocnicni-pece-by-empirickou-lecbou-eliminovala-tri-zakladni-komplikace-covidu-behem-prvniho-tydne-nemoci/. [cit. 2024-04-20].
15. ZAJAC, Lada. Pacienty s respiračním onemocněním lékaři odmítají a posílají je na testy. Online. In: IDNES.cz. 2020. Dostupné z: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/prakticky-lekar-ordinace-vysetreni-po-telefonu-koronavirus-covid-19-sonka.A201005_113710_domaci_lre. [cit. 2024-05-24].
16. Ivermektin nedoporučuje ani Světová zdravotnická organizace. O přínosech léku nemá dostatek dat. Online. In: IROZHLAS. 2021. Dostupné z: https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/who-ivermektin-doporuceni-prinosy-data-covid-koronavirus_2103311744_tzr. [cit. 2024-07-27].
17. Milost pro ivermektin z doby covidové. Úřad musel stáhnout tvrzení, že není pro lidi. Online. In: Echo24.cz. 2024. Dostupné z: https://echo24.cz/a/HWvVz/zpravy-svet-americky-urad-pro-kontrolu-leciv-musel-stahnout-tvrzeni-ze-antiparazitikum-ivermektin-je-jen-pro-zvirata. [cit. 2024-07-27].
18. Ivermektin léčí covid-19, ale v Česku nesmí. Proč? Online. In: Novinky.cz. 2021. Dostupné z: https://www.novinky.cz/clanek/koronavirus-ivermektin-leci-covid-19-ale-v-cesku-nesmi-proc-40351613. [cit. 2024-05-22].
19. Měl to být zázračný lék. Hydroxychlorochin však zvyšuje u covidu-19 úmrtnost. Online. In: ČT24. 2021. Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/veda/mel-to-byt-zazracny-lek-hydroxychlorochin-vsak-zvysuje-u-covidu-19-umrtnost-35970. [cit. 2024-07-27].
20. KENNEDY, Robert Francis. Skutečný Anthony Fauci: Bill Gates, Big Pharma a globální válka proti demokracii a veřejnému zdraví. Přeložil Radomír FIKSA. [Žďár nad Sázavou]: [Bodyart Press], [2022], s. 95–102. ISBN 978-80-11-01745-3.
21. PRUŽINOVÁ, Kristýna; KREPINDL, Martin a ZUZÁNEK, Jakub. Opravdu pomáhá, píšou lidé o isoprinosinu. K pochybám ale stačí jediný argument. Online. In: Aktuálně.cz. 2021. Dostupné z: https://zpravy.aktualne.cz/domaci/zivot-v-pandemii-ludmila-hamplova-i-leku-isoprinosine/r~949075587feb11eb99faac1f6b220ee8/. [cit. 2024-07-27].
22. Cytokinová bouře. Online. In: Wikipedia: the free encyclopedia. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2023. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Cytokinov%C3%A1_bou%C5%99e. [cit. 2024-07-27].
23. BALÍK, M.; VOTRUBA, J.; MATĚJOVIČ, M.; SUK, P. a ŠRÁMEK, V. Použití kortikosteroidů u Covid-19. Online. In: Anesteziologie a intenzivní medicína. 2020. Dostupné z: https://www.aimjournal.cz/pdfs/aim/2020/06/09.pdf. [cit. 2024-07-12].
24. Často jsou libovolně zaměňovány termíny „vedlejší účinky“ a „nežádoucí účinky“, i když je mezi nimi určitý rozdíl. Vedlejší účinek nemusí být nepříznivý. V tomto článku budu používat termín „nežádoucí účinky“.
25. Co to je nežádoucí účinek? Online. In: O lécích.cz. Dostupné z: https://www.olecich.cz/encyklopedie/co-to-je-nezadouci-ucinek. [cit. 2024-07-12].
26. V našem prostředí provedl studii pan profesor Jiří Beran, nicméně měla určité metodologické nedostatky. Ze stran kritiků pana Berana však nepřišel jediný podnět na studii novou, která by účinky léku na covid buď jednoznačně potvrdila, či vyvrátila. Shrnuto slovy laika – je snadné někoho kritizovat, ale ve výsledku pro nápravu nic nedělat.
27. BARDOSH, K.; KRUG, A.; JAMROZIK, E.; LEMMENS, T.; KESHAVJEE, S. et al. COVID-19 Vaccine Boosters for Young Adults: A Risk-Benefit Assessment and Five Ethical Arguments against Mandates at Universities. Online. In: SSRN. 2022. Dostupné z: https://papers.ssrn.com/sol3/papers.cfm?abstract_id=4206070. [cit. 2024-04-29].
28. Každé osmé dítě si po covidu nese následky. Špatné spaní i bolesti kloubů. Online. In: IDNES.cz. 2021. Dostupné z: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/long-covid-nasledky-covidu-po-nemoci-deti-odbornici-spanek-nesoustredeni-se-problemy.A210615_144419_domaci_lre. [cit. 2024-10-06].
29. BARDOSH, K.; KRUG, A.; JAMROZIK, E.; LEMMENS, T.; KESHAVJEE, S. et al. COVID-19 Vaccine Boosters for Young Adults: A Risk-Benefit Assessment and Five Ethical Arguments against Mandates at Universities. Online. In: SSRN. 2022. Dostupné z: https://papers.ssrn.com/sol3/papers.cfm?abstract_id=4206070. [cit. 2024-04-29].
30. Posts continue to misrepresent VAERS COVID-19 vaccine data. Online. In: AP News. 2022. Dostupné z: https://apnews.com/article/fact-check-covid-vaers-data-misrepresented-734354810823. [cit. 2024-05-11].
31. Přehled: Nahlášená podezření na nežádoucí účinky po vakcínách proti covid-19. Online. In: SÚKL. 2022. Dostupné z: https://web.archive.org/web/20220611132031/https://www.sukl.cz/tydenni-zpravy-o-prijatych-hlasenich-podezreni-na-nezadouci. [cit. 2024-05-11].
32. CUMULATIVE ANALYSIS OF POST-AUTHORIZATION ADVERSE EVENT REPORTS OF PF-07302048 (BNT162B2) RECEIVED THROUGH 28-FEB-2021. 2021.
33. Reakce na vyjádření lékaře vystupujícího v pořadu Epidemie svobody vysílaného na ČT 2, Státní ústav pro kontrolu léčiv [online]. Státní ústav pro Kontrolu Léčiv, 2018. [cit. 2022-08-26]. Dostupné z: https://www.sukl.cz/sukl/reakce-na-vyjadreni-lekare-vystupujiciho-v-poradu-epidemie
34. FÜRST, Tomáš a HOUFKOVÁ, Lucia. Smíš se ptát: Jak vychází risk – benefit analýza očkování mladého muže, který covid prodělal? Online. In: SMIS – sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků. Dostupné z: https://smis-lab.cz/2021/08/26/smis-se-ptat-jak-vychazi-risk-benefit-analyza-ockovani-mladeho-muze-ktery-covid-prodelal/. [cit. 2024-05-02].
35. Příloha. Online. 2022. Dostupné z: https://www.sukl.cz/modules/marwel/index.php?rewrite=comirnaty-pfizer-biontech&str=1. [cit. 2024-05-05].
36. Alergie, anafylaxe, anafylaktický šok. Online. 2015. Dostupné z: https://www.solen.cz/pdfs/med/2016/02/09.pdf. [cit. 2024-05-05].
37. MACFELDOVÁ, Martina. Trombóza – vše, co byste měli vědět. Online. In: Pilulka. Dostupné z: https://www.pilulka.cz/tromboza-priznaky-rizika-prevence-a-lecba. [cit. 2024-05-05].
38. Nežádoucí účinky léčiv. Online. 2021, roč. 14, č. 4. 2021. [cit. 2024-05-02].
39. GIUNTELLA, Osea; HIDE, Kelly; SACCARDO, Silvia a SADOFF, Sally. Lifestyle and mental health disruptions during COVID-19. Online. In: PNAS. 2020. Dostupné z: https://www.pnas.org/doi/10.1073/pnas.2016632118. [cit. 2024-04-14].
40. JARDIN KOCOUREK, Renata. Dopady pandemie COVID-19 na duševní zdraví dětí a jejich rodin. Online. In: MY CLINIC. 2021. Dostupné z: https://www.myclinic.cz/blog/dopady-pandemie-covid-19-na-dusevni-9. [cit. 2024-04-29].
41. PŘÁDOVÁ, Daniela. Blatný tvrdí, že očkovaný člověk není infekční. Odborníci nesouhlasí. Online. In: Seznam Zprávy. 2021. Dostupné z: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/blatny-tvrdi-ze-ockovany-clovek-neni-infekcni-odbornici-s-nim-nesouhlasi-136211. [cit. 2024-04-01].
42. Očkování má významnou roli při šíření covidu, uvádějí nové studie. Online. In: Seznam Zprávy. 2021. Dostupné z: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ockovani-ma-vyznamnou-roli-pri-sireni-covidu-uvadi-nove-studie-178701. [cit. 2024-05-11].
43. Testy zvládneme, hlásí firmy. Podniky ale čekají, že jim stát na kontrolu neočkovaných přispěje. Online. In: . 2021. Dostupné z: https://www.lidovky.cz/byznys/testy-zvladneme-hlasi-firmy-podniky-ale-cekaji-ze-jim-stat-na-kontrolu-neockovanych-prida.A211118_191333_ln_ekonomika_rkj. [cit. 2024-07-12].
44. Neočkovaní žáci ve vybraných okresech se budou testovat, mezi nimi je i Ostrava. Online. In: Moravskoslezskýdeník.cz. Dostupné z: https://moravskoslezsky.denik.cz/zpravy_region/covid-deti-zaci-skola-testovani.html. [cit. 2024-08-09].
45. VALIŠOVÁ, Vladana. Opravdu budeme k návštěvě restaurace potřebovat potvrzení o očkování proti covid-19. Online. In: Advokátní deník. 2021. Dostupné z: https://advokatnidenik.cz/2021/10/25/opravdu-budeme-k-navsteve-restaurace-potrebovat-potvrzeni-o-ockovani-proti-covid-19/. [cit. 2024-08-04].
46. Účinnost vakcíny proti přenosu covidu je jen 37 procent, ukazují data z Izraele. Stále však chrání před vážným průběhem. Online. In: ČT24. Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/veda/ucinnost-vakciny-proti-prenosu-covidu-je-jen-37-procent-ukazuji-data-z-izraele-stale-vsak-chrani-pre-31794. [cit. 2024-05-22].
47. BUTKOVÁ, Tereza. Jak se měří protilátky a ‚snesou se‘ s očkováním? Přinášíme šest odpovědí k imunitě proti koronaviru. Online. In: IROZHLAS. 2021. Dostupné z: https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/veda/protilatky-proti-koronaviru-covid-ockovani-test_2108070605_btk. [cit. 2024-08-15].
48. Současné vakcíny jsou zastaralé, musíme tlačit na výrobce, říká Beran. Online. In: IDNES.cz. 2021. Dostupné z: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/ucinnost-vakcin-protilatky-covid-prubeh-jiri-beran-studie.A211115_115233_domaci_baky. [cit. 2024-05-22].
49. MATOŠKA, Lukáš. Senátorka Dernerová: Nemůžeme mít přece každé tři měsíce povinné očkování, když protilátky vyvanou. Online. In: Plus. 2022. Dostupné z: https://plus.rozhlas.cz/senatorka-dernerova-nemuzeme-mit-prece-kazde-tri-mesice-povinne-ockovani-kdyz-8654877. [cit. 2024-05-22].
50. BYAMBASUREN, Oyungerel; CARDONA, Magnolia; BELL, Katy; CLARK, Justin; MCLAWS, Mary-Louise et al. Estimating the extent of asymptomatic COVID-19 and its potential for community transmission: Systematic review and meta-analysis. Online. In: JAMMI. 2020. Dostupné z: https://jammi.utpjournals.press/doi/10.3138/jammi-2020-0030. [cit. 2024-05-14].
51. ZAPLETAL, Petr. Covid-19 se v Česku šíří ve firmách a nemocnicích, nakazili se i svatebčané Zdroj: https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/416024-covid-19-se-v-cesku-siri-ve-firmach-a-nemocnicich-nakazili-se-i-svatebcane?campaignsrc=tn_clipboard. Online. In: TN.CZ. 2020. Dostupné z: https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/416024-covid-19-se-v-cesku-siri-ve-firmach-a-nemocnicich-nakazili-se-i-svatebcane. [cit. 2024-05-22].
52. MENŠÍK, Jan. Kde se lidé nejvíce nakazili? Statistika je u drtivé většiny lidí bezradná. Online. In: Novinky.cz. 2020. Dostupné z: https://www.novinky.cz/clanek/domaci-kde-se-lide-nejvice-nakazili-statistika-je-u-drtive-vetsiny-lidi-bezradna-40345639. [cit. 2024-05-22].
53. KAJÍNEK, Milan. Nejvyšší správní soud rozhodl, že diskriminace neočkovaných byla nezákonná. Online. In: The Epoch Times. 2022. Dostupné z: https://www.epochtimes.cz/2022/05/03/nejvyssi-spravni-soud-rozhodl-ze-diskriminace-neockovanych-byla-nezakonna/. [cit. 2024-05-08].
54. PŘÁDOVÁ, Daniela. Vakcinolog: Podceňovaná vakcína dokonale chrání před hospitalizací i smrtí. Online. In: Seznam Zprávy. 2021. Dostupné z: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/vakcinolog-podcenovana-vakcina-dokonale-chrani-pred-hospitalizaci-i-smrti-143643. [cit. 2024-05-08].
55. Průměrný věk zemřelých pacientů pozitivních na covid-19 je 79-80 let. Online. In: Ministerstvo zdravotnictví České republiky. 2020. Dostupné z: https://mzd.gov.cz/tiskove-centrum-mz/prumerny-vek-zemrelych-pacientu-pozitivnich-na-covid-19-je-79-80-let/. [cit. 2024-05-14].
56. YOUNES, Jenin a HOLLIDAY, Kiley. Lockdowns Worsen the Health Crisis. Online. In: AIER. Dostupné z: https://www.aier.org/article/lockdowns-worsen-the-health-crisis/. [cit. 2024-05-22].
57. BHATTACHARYA, Jay. Lockdown-related diagnosis and treatment delays will result in long-term harms for cancer patients. Online. In: Collateral Global. 2021. Dostupné z: https://collateralglobal.org/article/editors-note-4/. [cit. 2024-05-22].
58. Sarner, M. (2020). Maintaining mental health in the time of coronavirus. New Sci. 246, 40–46. doi: 10.1016/S0262-4079(20)30819-8