Dopady lockdownů na psychické zdraví; příznak postcovidu vs. nežádoucí účinky

Zdraví je jedna z nejdůležitějších lidských hodnot, o které celý život dbáme. Měli bychom pečovat nejen o zdraví fyzické, ale také psychické. Za doby covidu-19 se však na psychické zdraví často zapomínalo.

Opakované lockdowny, dále panika, manipulace a nátlak vedly ke zhoršení psychického zdraví velké části populace na celém světě. Je přitom zajímavé, že byl tento jev pozorován zvláště u mladé generace.

V ČR byly nejdéle zavřené školy v Evropě, byly zavřené (až na výjimky) podniky a byl výrazně omezen pohyb obyvatel. Ztráta sociální interakce a izolace vedly k četným psychickým (ale i fyzickým) problémům – psychické poruchy, zvýšení obezity, zvýšení domácího násilí, vyšší počet sebevražd apod.

V Americe navíc došlo k nárůstu úmrtí z jiných příčin a ke zhoršení různých zdravotních potíží, protože se lidé ze strachu z nákazy báli navštěvovat nemocnice.

Psychické potíže

O negativních dopadech lockdownů na psychiku lidí bylo napsáno mnoho článků a studií po celém světě. Dílčí shrnutí dopadů pandemie poskytuje např. psycholožka Mgr. Renata Jardin Kocourek.¹ Uvádím zde poznatky několika studií:

V jedné studii, v níž byl sledován vývoj chování u vysokoškoláků, zjistili dramatické změny ve fyzické aktivitě, spánku, využití času a duševním zdraví.²

Dále se uvádí, že dle výsledků americké instituce CDC (Centers for Disease Control and Prevention) čtvrtina lidí ve věku 18–24 let uvažovala o sebevraždě a došlo k nárůstu úzkostí, sebepoškozování a užívání drog.³

V Americe také lidé ze strachu navštěvovali nemocnice mnohem méně, čímž došlo k nárůstu jiných zdravotních potíží, a dokonce úmrtí. Vzrostl počet smrtelných srdečních infarktů v důsledku neposkytnutí rychlé léčby. Mnohem méně lidí bylo vyšetřeno na rakovinu. Sociální izolace přispěla k nadměrnému úmrtí na demenci a Alzheimerovu chorobu.⁴

Zhoršení psychického stavu bylo sledováno i v českém prostředí. V jedné studii se uvádí, že nejpostiženější byla skupina adolescentů, u nichž došlo k masivnímu nárůstu úzkosti, k projevům zoufalství až deprese, rezignaci, sebepoškozování a nezřídka také k sebevražedným tendencím.⁵ Český statistický úřad pak uvedl, žev roce 2020 došlo v ČR k nárůstu sebevražd o 2,8 % oproti roku 2019.⁶

K výše zmíněnému mě napadají následující poznámky:

a) Zhoršení psychiky nebylo dle mého názoru následkem samotných lockdownů, ale i paniky,  manipulace a neúměrného nátlaku.

Chci uvést na pravou míru, že určitá dávka strachu a daná opatření jsou v krizové situaci v pořádku, situaci nelze zlehčovat, ale ani zveličovat. Za doby covidu však „mocní“ tohoto strachu využívali a šířili paniku ve velkém, čímž napáchali více škody než užitku. O tom, proč k tomu docházelo, píšu v předchozích článcích.

Je důležité si uvědomit, že psychický stav má velmi často vliv i na zdraví fyzické. Např. pokud byl člověk s covidem v nemocnici opakovaně zastrašován, nemohl vídat své blízké, byl od ostatních zcela izolován, tak mohl danou nemoc prožívat o to hůře.

b) V mnoha zdrojích se uvádí, že některé psychické problémy mají souvislost s proděláním covidu, resp. jako příznak postcovidu.⁷ O postcovidu pojednávám ve velmi hrubých rysech níže.

c) O možnosti, že některé psychické poruchy byly zapříčiněny nikoliv postcovidem, ale očkováním, se přirozeně nikde v mainstreamu nepíše. – toť první zkreslení

d) Je třeba rozeznat psychické poruchy, které měli lidé už před pandemií. – toť druhé zkreslení

Příznak postcovidu, nebo nežádoucí účinky (dále NÚ)?

V souvislosti se zhoršením psychického stavu někteří zmiňují také postcovid, proto věnuji několik dalších odstavců jeho definici a výskytu.

V první řadě je třeba rozlišovat pojmy long-covid, kdy zdravotní obtíže přetrvávají i po čtyřech týdnech od nakažení, a postcovid syndrom, kdy si člověk nese následky i po 12 týdnech od infekce.

Jako nejčastější příznaky tohoto syndromu jsou uvedeny celková únava, kašel, dušnost, poruchy soustředění nebo paměti („mozková mlha“), poruchy spánku, bolesti hlavy, deprese nebo úzkosti. Dále bušení srdce, poruchy zažívání (zejména průjmy), mravenčení končetin, poruchy rovnováhy, teploty nebo poruchy menstruačního cyklu nebo poruchy erekce.⁸

K psychickým poruchám obecně je však třeba dodat, že větší část lidí těmito obtížemi trpěla již před covidem.⁹

V České republice vykázaly zdravotní pojišťovny postcovid od roku 2021 u 113 tisíc lidí.¹⁰ A zde je zcela namístě se ptát, kolik tyto pojišťovny vykázaly případů NÚ po vakcíně?

Klíčová je ovšem otázka, jak lze poznat, že jde skutečně o potíže způsobené covidem? Někteří lékaři uznávají, že nejsou zcela jednoznačné způsoby, jak to poznat, a že mnoho lidí má potíže, které se objevily až po covidu a s covidem nesouvisí.¹¹

Např. jedné pacientce diagnostikovali postcovidový zánět plic, a to i přes to, že si nebyla vědoma nákazy covidem a první příznaky se ozvaly do tří dnů po očkování proti koronaviru.¹²

V příbalovém letáku vakcíny Comirnaty se uvádí některé nežádoucí účinky, které jsou totožné s výše zmíněnými příznaky postcovidu, např. reakce spojené s úzkostí.¹³ Je tedy velmi pravděpodobné, že u řady lidí, kterým byl diagnostikován postcovid, byly problémy spojeny spíše s očkováním proti covidu než se samotným covidem.

Proč se tedy veškeré zdravotní problémy přisuzují jen postcovidu a nežádoucím účinkům se stále nevěnuje dost pozornosti? Většina lidí se dovtípí…

Závěr

Cílem článku bylo stručně vysvětlit, že psychické zdraví člověka je stejně důležité jako fyzické, na nějž může mít velký vliv. Lockdowny způsobily, že se mnoha lidem zhoršil psychický stav, kvůli ztrátě sociální interakce upadali mnohem častěji do depresí, zvýšila se závislost na drogách a více lidí tendovalo k sebevraždě.

Zejména v Americe pak konstatovali nárůst úmrtí z jiných příčin a zhoršení jiných zdravotních potíží v důsledku strachu lidí navštěvovat nemocnice.

Dle mého názoru měly velký díl na zhoršení psychiky i panika, manipulace a nátlak. Situaci nelze zlehčovat, ale zároveň ani zveličovat, neboť tím se mohou napáchat škody ještě větší. Je potřeba uchovat si zdravý rozum. O tom, proč se tak dělo, píšu v předchozích článcích.

Zároveň jsem nastínila, jakou roli hraje v této problematice postcovid. Zhoršení psychického (i fyzického) stavu je uváděno jako častý příznak postcovidu, nicméně někteří lékaři uznávají, že dosud není způsob, jak spolehlivě zjistit, zda se jedná skutečně o postcovid.

Do souvislosti s nežádoucími účinky po očkování to mnozí lékaři a mainstream nedávají. Řada NÚ je však totožná s příznaky postcovidu (např. úzkosti, dušnost), a tak rozhodně nelze vyloučit, že se u mnoha lidí se projevily NÚ, nikoliv postcovid.

1. JARDIN KOCOUREK, Renata. Dopady pandemie COVID-19 na duševní zdraví dětí a jejich rodin. Online. In: MY CLINIC. 2021. Dostupné z: https://www.myclinic.cz/blog/dopady-pandemie-covid-19-na-dusevni-9. [cit. 2024-04-29].
2. GIUNTELLA, Osea; HYDE, Kelly a SACCARDO, Silvia. Lifestyle and mental health disruptions during COVID-19. Online. In: PNAS. 2020. Dostupné z: https://www.pnas.org/doi/10.1073/pnas.2016632118. [cit. 2025-01-02].
3. GIUNTELLA, Osea; HYDE, Kelly a SACCARDO, Silvia. Lifestyle and mental health disruptions during COVID-19. Online. In: PNAS. 2020. Dostupné z: https://www.pnas.org/doi/10.1073/pnas.2016632118. [cit. 2025-01-02].
4. TIERNEY, John. Death and Lockdowns. Online. In: City Journal. 2021. Dostupné z: https://www.city-journal.org/article/death-and-lockdowns. [cit. 2025-01-02].
5. BÍNOVÁ, Šárka a HAVELKA, Tomáš. Duševní zdraví dětí a adolescentů v době pandemie covidu-19 z pohledu dětských a dorostových psychiatrů. Online. In: Psychiatrie pro praxi. 2021. Dostupné z: https://www.psychiatriepropraxi.cz/incpdfs/psy-202103-0009_10_001.pdf. [cit. 2025-01-02].
6. Vývoj počtu sebevražd a intenzity sebevražednosti. Online. In: Český statistický úřad. 2021. Dostupné z: https://csu.gov.cz/docs/107508/23c0e627-91c4-c832-1b00-5eb14baa456d/1301872101.pdf?version=1.0. [cit. 2025-01-02].
7. KOVÁČOVÁ, Monika. Post-covid a duševní zdraví. Online. In: Fyzioterapie – Stanislav Machač. Dostupné z: http://fyzio-letna.cz/post-covid-a-dusevni-zdravi/. [cit. 2025-01-02].
8. Postcovid syndrom – jaké jsou příznaky a léčba? Online. In: Canadian Medical. 2024. Dostupné z: https://www.canadian.cz/cs/clanky-a-novinky/postcovid-syndrom-jake-jsou-priznaky-a-lecba/. [cit. 2025-01-02].
9. KOVÁČOVÁ, Monika. Post-covid a duševní zdraví. Online. In: Fyzioterapie – Stanislav Machač. Dostupné z: http://fyzio-letna.cz/post-covid-a-dusevni-zdravi/. [cit. 2025-01-02].
10. DOUBRAVOVÁ, Barbora. Ani zuby si nezvládnou vyčistit. Postcovid se mění, z lidí dělá invalidní důchodce. Online. In: Aktuálně.cz. 2024. Dostupné z: https://zpravy.aktualne.cz/domaci/postcovid/r~7ff35b869ddf11ef9a9dac1f6b220ee8/. [cit. 2025-01-02].
11. LACKOVÁ, Zdena. Psychické problémy i bolesti svalů: Jak poznat long covid a jak ho úspěšně léčit Postcovidový syndrom u malé části pacientů může přetrvat i rok či dva. Projevuje se i velkou únavou. Online. In: Deník.cz. 2024. Dostupné z: https://www.denik.cz/zdravi/long-covid-priznak.html. [cit. 2025-01-02].
12. MARTINEK, Jan. Postcovid, nebo vážná nemoc? Odborníci varují před záměnou. Online. In: Novinky.cz. 2022. Dostupné z: https://www.novinky.cz/clanek/koronavirus-postcovid-nebo-vazna-nemoc-odbornici-varuji-pred-zamenou-40408701. [cit. 2025-01-02].
13. Příloha. Online. 2022. Dostupné z: https://www.sukl.cz/modules/marwel/index.php?rewrite=comirnaty-pfizer-biontech&str=1. [cit. 2024-05-05].